Národy se spojují ekonomicky, a politicky a vojensky.
Proč se spojují také na náboženském poli? Co se má stát?
Hnutí za neděli se pomalu vyvíjí a prostupuje celý dnešní svět. Papež chce posílit neděli jako den odpočinku.(apoštolský list Dies Domini, Květen 1998). Biskupové a kněží touží po obnovení svěcení neděle. Někteří lidé chtějí veřejné hnutí, aby se ochránil nedělné klid, ale druzí naopak chtějí pokutovat ty kteří by tento klid rušili. (Norský denní tisk – Vart Land, 12 Září 1990, Dagen 6 Duben 1994 a25 , červen 1994).
Určitá část lidí, kteří se snaží potlačit kupředu svěcení neděle má ty nejlepší úmysly. A vůbec, žijeme v uspěchané společnosti, kde každý potřebuje den k odpočinku a rekreaci ale myšlenka o pokutování lidí, kteří nechtějí světit neděli jako svatý den není ve shodě s Duchem Kristovým. To abychom zachovávali a světili den odpočinku musí být osobní rozhodnutí a také by to mělo být učiněno s radostí a láskou ke Kristu, ne z donucení. Mimochodem, věděli jste, že den, který se církevní vedoucí na celém světě snaží prosadit je falešným dnem odpočinku? Věděli jste, že Deset Přikázání bylo změněno, a že je to Papežství, které udělalo tento padělek? Je to tato moc, která leží za přikázáními, tak jak jsou nalezeny v katechizmu. Tyto přikázání jsou jiné než Božích 10 Přikázání, které najdeme v Bibli. Prosim, přesvěťte se sami pro sebe. Porovnejte přikázání z katechizmu s přikázáními v Bibli v knize Exodus (2.Mojžíšové 20 kapitole a 2-17. verši).
Když v tomto letáku odhalujeme co se stalo a že katolický systém je za touhle změnou, naším úmyslem není, abychom odsoudili věřící lidi v katolické církvi jako jednotlivce. Chtěli abychom jen osvětlit a pomoci jim, a mám všem, abychom se dopídili správného názoru v téhle věci.
Jedno z přikázání, které Katolická církev změnila je přikázání týká jící se dne odpočinku. Úplné znění čtvrtého přikázání v Bibli, týkající se dne odpočinku čteme: „ Pomni na den sobotní, abys jej světil. Šest dní pracovati budeš, a dělati všeliké dílo své; Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého. Nebudeš dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá, služebník tvůj i děvka tvá, hovado tvé i příchozí, kterýž jest v branách tvých. Nebo v šestí dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všecko což v nich jest, a odpočinul dne sedmého; protož požehnal Hospodin dne sobotního a posvětil ho“
V tomto přikázání čteme, že sedmy je, sobota, je den odpočinku. Při pozorném čtení objevíme, že v tomto přikázání je napsaná pečeť Boži. Tak jako pečeť má jméno a titul svého majitele, tak také odráží majitelovou autoritu a jeho panství. Bůh vložil svou pečeť do svého zákona, a
Tu můžeme nalézt ve čtvrtém přikázání. Jméno zákonodárce je HOSPODIN, jeho titul je STVOŘITEL (učinil Hospodin) a jeho panstvím je NEBE a ZEMĚ, a MOŘE a VŠECKO COŽ V NICH JEST. Byl to velmi taktický počin katolické církve v odstranění této pečeti ve své neúplné a nesprávné verzi přikázání v katechizmu. Takto se pozornost lidí už nesměřuje k tomu, kdo je zákonodárce, a komu by měli prokazovat svou věrnost. Skrze jejich osvojenou církevní moc a autoritu změnili přikázání jak se jim to hodilo.
V katolickém katechizmu je toto přikázání zjednodušeno takto: „Pomni na svatý sobotní den“. V Luteránském katechizmu čteme: „ Pomni na den odpočinku, abys jej světlil“. Tady nám není ani řečeno, který den dnem odpočinku je, a také kdo je zákonodárcem. Pod mé se nyní spolu podívat na Biblickou verzi přikázání a porovnejme je s těmi v katechizmu:
BOŽÍ ZÁKON
| ZÁKON BOŽÍ ZMĚNEM
|
1.
| 1.
|
2.
| 2.
|
3.
| 3.
|
4.
| 4.
|
5.
| 5.
|
6.
| 6.
|
7.
| 7.
|
8.
| 8.
|
9.
| 9.
|
10.
| 10.
|
Katolická církev přiznává otevřeně a odměrně, že ona je zodpovědná za změnu dne odpočinku ze soboty na neděli.
Z Římsko katolické knihy o jejich učení ( vyznání) čteme následovně:
“ Otázka: Který je den Sobotní?Odpověd: Sobota je dnem sobotním.Otázka: Proč světíme neděli místo soboty? Odpověd: Neděli světíme místo soboty, protože katolická církev na Sněmu v Laodicei (r. 336n.l), prosunula vážnost ( velebnost) soboty na neděli. Otázka: Máte ještě nějaký jiný důkaz, že Církev (Římska katolická) má moc ustanovovat svátky a nařízení? (Již nařízené svátky?)Odpověd: kdyby takovou moc neměla, nemohla by se dopustit toho v čem s ní všechny moderní církve souhlasí – nemohla by nahradit svěcení neděle, prvního dne v týdnu, za místo svěcení soboty, sedmého dne; změnu, pro kterou nemá nikdo autorizované právo. (“Doctrinal Catechism” str. 147 a „ The Catechism of Catholic Doctrine“ edice 1977, str. 50)
Je to smutnou skutečností, že Církevní autority se rozhodla pro něco co je v rozporu s učením Bible. Založí ti falešný den odpočinku ve velice ranné historické době, více než 1000 let před Lutherem proto většina dnešních lidí je netečná k tomu faktu. Informovali vás vaši kněží a učitelé náboženství o této změnu.
Martin Luther vyrůstal jako katolík, ale později objevil co je to za falešný a podvodný systém řekl: „Je to velice jasné, jak znamení antikrista souhlasí (se shoduje) se znamení papežství a jeho následovníky“ Toto prohlášení najdete v knize o Dohodě; Vyznání Evangelické Lutheranské církve na str. 327 Luther se opravdu nemýlil, protože všechny identifikační znamení z Bible, který se týkají velké moci Antikrista „ šelmy“ se shodují s papežstvím.
Jedním z určujících znaků této „šelmy“ je že má „znamení” V Bibli čteme… „ A třetí anděl letěl za nimi právě velikým hlasem: Bude-li se kdo klaněti šelmě a obrazu jejímu, a vezme-li znamení její na celo své aneb na ruku svou, i tento bude píti víno hněvu Božího, víno, kteréž jest vlito do kalichu hněvu jeho, a trápen bude ohněm a sirou před obličejem svatých andělů a před obličejem Beránka. (Zjevení 14:9-10) a rozkazuje všechněm, malym i velikým, bohatým i chudým, svobodným i v službu podrobeným, aby měli znamení na pravé ruce své, nebo na čelech svých. A aby žádný nemohl kupovali ani prodávati, než ten, kdož má znamení nebo jméno tě šelmy, nebo počet jména jejího. (Zjevení 13:16-17) Jelikož všechny biblické identifikační znamení „šelmy“ pasují na papežství, toto znamení musí také pasovat na papežství. Katolická církev potvrzuje skrze mnohé prohlášení že ona má nějaké znamení. Čteme „Neděle je naším znamením autority. Církev je nad Biblí a tato změna soboty na neděli je důkazem této skutečnosti. („Katolické záznamy“ Londýn / Ontario 1. záři 1923). Podívejme se na další: „ Samozřejmě, že katolická církev prohlašuje že ta změna byl její počin….A tento počin je ZNAMENÍM její církevní autority ve věcech náboženských. (H.F. Thomas, Kancléř kardinála Gibbonse).
Je to udivující, a zároveň také velmi smutné, že církev Luteránská ve všemi svými odnožemi se spojila s katolíky v uznání falešného dne odpočinku a s falešnými přikázáními prohlašovanými v katechizmu. Oni přijali padělek Bohem daných přikázání. Tí kteří jsou seznámeni s pravdou a přijímají podvody, a neodvracejí se od nich, také přestupují Boží zákon. Podívejme se na to, co pár Protestantů řeklo o této změně dne odpočinku.
1. „Kde je nám v Písmu řečeno, že máme zachovávat první den? Je nám přikázáno, zachovávat sedmý den, ale nikde neví příkaz o zachovávání prvního dne“. (Isaac Williams „ Prostě kázání o katechismu“ str. 334,336).
2. Na druhé stráně v Novém Zákoně není žádné přikázání, které podporuje oslavování neděle. A také tam samozřejmě nikde neexistuje příkaz který říká že neděle převezme roli soboty pro křesťany“. ( Poznámka katechismu (22) „ sobota a neděle“ Odd Sverre Hove. Norský deník: „Dagen“ 7.Říjen 1995).
JEŽÍŠOVO VZKŘÍŠENÍ
Nyní, já si velmi uvědomuji tu skutečnost, že mnoho křesťanů zachovává první den v týdnu jako den odpočinku k památce vzkříšení Ježíše. Ale i kdyby někdo začal oslavovat den vzkříšení, je to nesprávně ubírat se k závěru, že nyní máme nový den k odpočinku. Písmo říká že Ježíš je Pánem soboty. (Marek 2:27.28) On stvořil tento svět a on také založil den odpočinku. Dokonce je napsáno „ Všecky věci skrze něj učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest“. (Jan 1:3) Ježíš je Pánem soboty, takže jestliže den odpočinku byl změněn, Ježíš by byl tím, kdo by tuto změnu provedl, ale on toto neučinil. Je to papežství (šelma), které je zodpovědné za tuto změnu.
Bible říká, že Bůh požehnal a posvětil sobotní den. Jste schopní nalézt - v Bibli - že Ježíš nás požádal, abychom přestali zachovávat sedmy den svatým, a na místo toho nám přikázal dodržovat první den? Jste schopní nalézt, že On změnil 10. přikázání, spolu s přikázáním o zachovávání sedmého dne Soboty; přikázání, které Bůh napsal svým vlastním prstem? Jste schopní nalézt to, že Bůh nebo Ježíš posvětil a požehnal prvnímu dni v týdnu? Buďte k sobě upřímní a odpovězte na tyto otázky. Je naprosto jasné, že Bible nám říká, že Bůh oddělil sedmý den pro svatý účel a požehnal jej. Je to ten den, který byl velmi zvláště oddělen pro duchovní a tělesný odpočinek. Je to ten pravý den odpočinku.
Boží den pro nás.
Bůh nám dal den odpočinku, protože On nás miluje a chce nám požehnat svojí přítomností. Jestliže Boha milujeme, chceme ukázat naší víru a poslušnost Boha tím, že dodržujeme svatý den odpočinku, který On založil pro naše dobro. Jen potom obdržíme plné požehnání tohoto dne odpočinku. (1. Mojžíšova 1;26, Jan 1;1-3, Marek 2;23-28)
„A který den je Biblickým sedmým dnem?“ můžete se zeptat. Ve spojení s Ježíšovou smrtí, Jeho pohřbem a vzkříšením, Bible říká, že Ježíš zemřel „v den příprav“ nebo „v den před sobotou“. Také ho nazýváme Veliký Pátek. Den kdy Ježíš vstal z hrobu se nazývá prvním dnem týdne, naše neděle. Den mezi těmato dvěma dny se nazývá „Sobota“, „Sedmý den“. Ježíš, Pán Soboty, odpočíval v hrobu v sobotu a vstal v nový pracovní den v Neděli.Takže Neděle je – podle Bible – prvním z šesti pracovních dnů v týdnu, a následovníci Krista toto přijímají. (Lukáš 4;16, Lukáš 23;54-56, 3. Mojžíšova 13;16-21)
Učedníci pokračovali v dodržování Soboty jako dne odpočinku také potom, co byl Ježíš vzkříšen, což je už podle nové smlouvy. Protože Ježíš Kristus je stejný včera, dnes, a navždy; všichni kdo vyznávají, že jsou křesťané by měli také zachovávat Boží a Kristův svatý den odpočinku, sedmý den, sobotu. (Skutky 16;11-13, Skutky 18;4-11 Židům 13;8)
Bible popisuje sobotu jako svatý den Páně (Izajáš 58;13). „Den Páně“ proto NENÍ neděle, ale Sobota. Neděle znamená „den Slunce“ a ne den Syna.
Některé země mají změněny dny v kalendáři. V Norsku se to stalo 1. Ledna 1973. Před tímto datumem byla Sobota sedmým dnem v kalendáři. A od té doby Sobota se stala šestým dnem týdne. Neděle, která byla dříve psána jako první den v týdnu. Toto je zavádějící. Lidé mají pocit, že neděle je sedmým dnem v týdnu. Toto je zavádějící. Lidé mají pocit, že neděle je sedmým dnem v týdnu. Někteří lidé dokonce nazývají neděli sobotou. Ale ti, kteří, jsou ochotni udělat malé pátrání brzy objeví, že Neděle je falešnou sobotou. Neděle byla původně prvním dnem v týdnu a podle biblických záznamů je stále prvním pracovním dnem v týdnu. (3. Moj. 23;32 Neh 13;16-21)
Vzhledem ke změně, která se stala se dnem odpočinku, musíme učinit rozhodnutí. Chceme poslouchat Boha a zachovávat svatý postoj Boží vzácný sobotní den, nebo poslouchat člověka a zachovávat Neděli?
FALEŠNÍ PASTÝŘI
Možná se divíte, proč bylo duchovenstvo potichu, co se týče změny 10 přikázání? Je možné, že někteří neobjevíte tuto změnu, ale jednoduchá odpověď zní, že příliš mnoho jich bylo falešnými představiteli Boha a zadržovali pravdu o „znamení šelmy“ ukrytou před lidmi. Lidé jsou chlácholení příjemnými zprávami o míru a bezpečí. Říkají, že „Sobota byla stvořena pro Židy“ a „ my žijeme pod novou smlouvou“, takže „Neděle je dnem odpočinku“. Ale přemýšlejte sami pro sebe! Sobota byla založena dávno před tím, než první Žid – Abraham – vůbec existoval. Sobota byla založena na začátku, u Stvoření, a Ježíš říká, že „byla stvořena pro člověka“. (Marek 2;27-28) Byla učiněna pro tebe a pro mě. Navíc, Ježíš říká, že tak dlouho dokud vidím nad sebou nebe a pod sebou zemi, Boží Přikázání je platné. (Mat 5;17-18) 10 Božích přikázání jsou právě tak platné i v nové smlouvě. Ale změna mezi starou smlouvou a novou smlouvou je, že nyní smíme přijít k Ježíši a obdržet odpuštění našich hříchů, bez oběti beránka. Systém obětních darů byl ukončen, dosáhnul totiž naplnění v Kristu. Ježíš přišel jako pravý obětní Beránek, a On byl obětován jednou pro všechny. (Židům 9; 42-28)
I když my prezentujeme v tomto letáku velmi obsáhle předmět sobotních přikázání uvědomujeme si skutečnost, že všechny přikázání jsou důležité. Bible říká, že: „Kdo by cokoli z celého zákona stříhal, přestoupil by pak jediné, všechněm jest vinen.“ Jakub 2;10-12. Zjevení 14;12. Tohle je důležitá pravda k přemýšlení pro obě skupiny světitelů soboty i bojovníků proti potratu a všechny ostatní, kteří nadšeně hlásají jedno z přikázání.
HNUTÍ ZA NEDĚLI
Hnutí za neděli je v dnešní době rostoucí po celém světě. Silné náboženské skupiny existují v USA, např. „Aliance Dne Páně, „Křesťanská koalice“ a další, které těžce pracují, aby ustanovili neděli jako univerzální den odpočinku. Kvůli morálnímu úpadku, hrozícímu ekonomickému kolapsu a snížení zájmu o křesťanství, tyto skupiny silně věří, že lidé a národ se musí vrátit zpět k 10 přikázáním, aby obdrželi požehnání od Boha. Ve spojení s tímto oni chtějí ustanovit falešný den odpočinku.
Dnes vidíme, jak se bišopové a kněží spojují s Křesťanskými společenstvími, s obchodním světem, zahraničními uniemi a jinými organizacemi, aby oživili neděli jako den odpočinku. Snaží se oživit znamení šelmy. V Evropské Unii se snaží aby neděle byla běžným dnem odpočinku. Bývalý prezident ??? EU, Katolík Jaques Delors, volá pro „jednoho ducha, jeden názor a jednotu dochovní” v Evropských institucích.
(„Dagen 29. Září 1992“) V EU se pokračuje na budování tohoto modelu, a neděle jako den odpočinku bude, podle jejich názoru, spojovacím článkem v této duchovní jednotě. Snaží se nalézt body na kterých se v Unii
shodneme, a neděle jako běžný den odpočinku je něco, co Katolíci a většina Protestantů mají společné. Toto je velmi moudrý krok katolíků, protože vyzdvižení neděle je ve skutečnosti úsilí Katolíků posílit znamení jejich autority ( neděle ve všech národech.
POVINNÉ ZACHOVÁNÍ NEDĚLE
V dnešní době mají katolické i protestantské národy spící nedělní zákony začleněný ve svém zákoníku. Když budou tyto zákony posíleny tak bude povinné dodržování neděle jako den odpočinku. A v té době bude proroctví o „znamení šelmy“ naplněno. Bible říká, že na konci celý svět …. bude vtažený do tohoto posledního velkého boje. Buď si vybereme službu Bohu a vyvýšit Jej jako Stvořitele nebe i země – zachováváním svatého Božího a Ježíšova dne odpočinku, kterým je sobota – nebo budeme věrni „šelmě“ (Papežství) a vezmeme její znamení, kterými je neděle. Všichni, kdo milují Spasitele a jsou naplněni Duchem Svatým, ukazují svojí věrnost Bohu zachováváním Jeho zákona. Oni odmítnou přijmout nepravou sobotu, a budou stát pod vlajkou Páně. To jsou ti, kteří obdrží pečeť živého Boha. (Zjevení 7;1-4, Ezechiel 9; 4, Zjevení 14;1-5)
Ti kteří se vzdají pravdy pocházející z nebe a přijmou neděli za sobotu, obdrží znamení šelmy.
Ti kteří se rozhodli přijmout znamení šelmy, obdrží znamení na jejich čelo (symbolizující rozhodnutí učiněná jejich myslí a rozumem) nebo obdrží na jejich pravou ruku (reprezentující jejich činy nebo moc). (5. Mojžíšova 6;6-8, Židům 10;16) Ale žádný člověk nepocítí hněv Boží nad přestupkem Jeho zákona, dokud nebyla v kontaktu s jeho myslím a svědomím, a byla zavržena.
I když tento spor o neděli a sobotu je právě pře námi, rozhodnutí o tom, komu budeme věrní, musí být učiněny dnes. Protože my známe fakta týkající se přestupování Zákona Božího a zfalšování Zákona ohledně dnu odpočinku, je důležité, abychom se v tomto čase postavili proti falešné sobotě. Měli bychom se rozhodnout následovat kroky Ježíšovy, a On zachovával sobotu, sedmý den týdne – od západu slunce v pátek do západu slunce v sobotu. (Lukáš 4;16, Lukáš 23;54-56 3. Mojžíšova 23;32 Nehemiáš 13;16-21)
My věříme, že se v různých denominacích najdou upřímní a opravdoví lidé a v Katolické církvi také. Když tito jednotlivci objeví tyto podvody, které se staly ve spojení s 10 přikázáními, tak se část z nich bude snažit tento problém vyřešit. Oni roztrhnou ta pouta, která je svazují a stanou se novými nástroji pro Boha v závěrečné době konce.
EVROPSKÉ A CELOSVĚTOVÉ SJEDNOCENÍ
Bible nám odhaluje, že vládcové tohoto světa se spojí právě pře příchodem Ježíše Krista, našeho spasitele. (Žalm 17;12-13, Zjevení 16;13-14) Již dnes už můžeme pozorovat nástin tohoto sjednocení. Vládcové tohoto světa – v tajných společnostech – připravují směrnice, které vyznačují cestu moci a jejím systémem mezinárodních zákonů.
Toto spojení vidíme skrze EEC, EU, GATT, NATO, a Západní Evropskou Unii, UN a nyní také skrze Nový Světový Řád, který byl několikrát připomenut Georgem Bushem během Gulf ??? krize, a který vládcové světa přijali.
Evropa a zbytek světa stojí skutečně před sjednocením obou ekonomických a náboženských sil; a Bible odhaluje, že to je „nevěstka (Římskokatolická církev), která je za to zodpovědná. V Božím slově je napsáno, že králové zemí smilní s touto nevěstkou. Obchodníci a všichni velcí mužové země s ní uzavírají obchody a získávají bohatství z obchodního spojení s ní. Stali se opilí z jejího vína a podvedeni kouzly papežství. (Zjevení 17. a 18. kapitola)
V dnešní době můžeme pozorovat, že Spiritualismus (New Age), Katolicismus a Protestantismus se spojují. Co se týká vztahu mezi Katolicismem a Protestantismem, tak je to Protestantské společenství, které přijímá kompromisy jejich víry a přibližuje se Katolicismu. Toto můžeme vidět v Porvoo Declaration, v Joint Declaration, a ve velkých církevních společenstvích, v rituálech a tradicích církve. Vláda napomáhá
uskutečňování těchto liberálních postojů, které rozbíjejí zásady Protestantismu.
ONI MAJÍ JEDNU MYŠLENKU
Jsme na okrají velkého a rozhodujícího boje na této naší planetě. Bible říká: „Králové země a vládcové jednu radu mají, proti Pánu (Hospodinu) a proti Jeho Pomazanému.“ (Zjevení kap. 17. a 18.)
Bible dále říká, že vládcové světa „mají jednu radu, a sílu i moc svou šelmě dají,“ (Zjevení 17;12-13) je to popis toho, jak silné a sjednocené toto hnutí je. „Budou tady celosvětové spojení, jedna velká harmonie, spolčení satanových sil.“ „V boji, který nastane v posledních dnech všechny zkorumpované moci, které neposlouchají Zákon Boží budou spojeny v opozici proti Kristu a těm, kdo stojí na Jeho straně. (Zjevení 14;12) Církev obdrží pomoc od různých vlád. Budou se spolu radit a spojí se, aby posílili a vyvýšili papežský falešný den odpočinku – neděli – opak biblického dne odpočinku. Čtvrté přikázání z Bible – sobotní přikázání, bude velkou spornou otázkou - protože v něm se velký zákonodárce sám identifikuje jak Stvořitel nebe i země. ( E.G.W R&H 13. Říjen 1904, Zjevení 14;12)
Jste na pochybách o tom jak tohle všechno skončí? „Dána jest mi všeliká moc na nebi i na zemi.“ (Matouš 28;18-20)
Je to Bůh a Kristus, kteří mají vše pod kontrolou. Satanovi, který se vzbouřil proti Bohu v nebi a byl svržen dolů na tuto zemi, byla dána možnost, aby dokázal jaký jeho systém panování je. Bůh je láska. On nikoho nenutí, ani satana, ani nás, ale On nás nechá si vybrat mezi dobrem a zlem, životem a smrtí. Brzy bude tento boj za námi, a Bible nám říká i jak to dopadne: „Tiť (všechny zkorumpované moci ve světě) bojovati budou s Beránkem a Beránek zvítězí nad nimi.“ (Zjevení 17;14) Je to Ježíš Kristus, Spasitel světa, Pán pánů a Král králů, a ti kdo se rozhodnou stát po Jeho boku, kteří zvítězí v tomto boji mezi dobrem a zlem, mezi Kristem a satanem. Na které straně budete stát vy?
PŘÍPRAVA
V celém tomto boji musíme mít na paměti, že dar spasení a život věčný je dostupný pro každého. Ježíš říká: „Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý kdož v něho věří nezahynul, ale měl život věčný.“ (Jan 3;16) Takže je to vše na tobě a na mě, jestli přijmeme dar spasení. Není tu jiná cesta jak být spasen, protože Ježíš prohlašuje: „Já jsem ta cesta, i pravda, i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne.“ (Jan 14;6, 1. Jan 1;7)
Proto učiňme to, co učinil i marnotratný syn, který odešel tak daleko od domova. Nejprve přemýšlel o návratu domů ke svému otci. Ale to ještě nestačilo. Musel také vykonat to co si usmyslel ve svém srdci, aby došel domů. Tak jako ho jeho otec poznal již z dálky a utíkal mu naproti s otevřenou náručí, tak také Ježíš touží přijmout každého, kdo k němu ve víře přichází. (Lukáš 15;17-20)
Ježíš říká: „... a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhnu ven.“ (Jan 6;37)
Teď se nám nabízí taková osobní otázka: Chtěl(a) by jsi přijmout dar spasení a říci Ježíši ANO?
Znamení doby ukazují, že příchod Ježíše Krista je za dveřmi. Proto je velmi důležité, abychom se NYNÍ rozhodli stát po Jeho boku. Až se Ježíš vrátí, tak nás nepřijde zachraňovat v našich hříších nebo očišťovat naše mysli ode všech nečistot.
Ne, toto očištění se musí uskutečnit DŘÍVE než Ježíš znovu přijde. Jenom potom budeme Jím přijati, až přijde, aby shromáždil svůj lid. (Matouš 1;21, Zjevení 21;27)
Možná se ptáte: „Co to vůbec znamená, říci Ježíši „ANO“ a stát po Jeho boku?“ Odpověď můžeme shrnout takto:
Bible říká, že „všichni zajisté zhřešili a nemají slávy Boží”.
„Hřích jest přestoupení zákona“ a „odplata za hřích jest smrt“. (Řím 3;23, 1. Jan 3;4, Řím 6;23) Takže na začátku jsme všichni zhřešili ve stavu zavržení.
V tomto stravu nám Ježíš nabízí svou milost a spasení. Bůh nás hledá. On nechce abychom zahynuli. On
poslal jediného syna, aby za nás zemřel, proto aby kdokoli v něj uvěří nezahynul, ale měl život věčný (Jan 3;16)
Duch Svatý nás vybízí, abychom se pokořili a činili pokání, odvrátili se od hříchu a konali vůli Boží. Pokud my přijmeme toto pozvání, můžeme si být jisti, že Ježíš zaslíbil, že nám odpouští hříchy mocí své krve. Potom budeme před Bohem stát čistí, oděni v rouchu spravedlnosti Ježíšově, nezaslouženém, ale z milosti skrze víru. (Skutky 2;28, Efez 2;8-10, +. Kor 10;13, 1. Jan 3;1-9, 1. Jan 2;1-6, Řím 8;10, 1. Jan 5;2-3, 2. Kor 3;16, 1. Petr 1;22)
Když člověk uslyšel evangelium Ježíše Krista a nyní vírou přijímá Ježíše jako osobního spasitele, potom je čas aby byl pokřtěn. Křest je podle Bible učiněn ponořením se. Kandidát na křest je ponořen do vody; symbolizující, že jeho hřích byl pohřben ve vodě, a on pokřtěn vstává z vody do nového života s Kristem. Také to znamená, že tímto symbolickým činem ty dosvědčuješ to, co se odehrálo ve tvém srdci, že nyní věříš v Ježíše zemřelého, pohřbeného, a že vstal z hrobu pro tebe. (Řím 6;3-5, 1. Petr 3;21, Jan 3;23) Sám Ježíš byl pokřtěn tímto způsobem (i když to nepotřeboval, protože nezhřešil), ale On to učinil, aby nám šel příkladem, tak abychom my kráčeli v Jeho šlépějích. (Mat 3;13-17, 1. Petr 2;21)
Když jsme se rozhodli Ježíše následovat celým svým srdcem, a byli jsme pokřtěni tímto způsobem, potom jsme obdrželi zaslíbení, že Ježíš nám dá Ducha Svatého. Duch Svatý je potom tou mocí v životě křesťana, která nás uschopňuje odporovat pokušením, která nás potkají. (Skutky 2;38, Skutky 5;32)
Když se Ježíš spojí s životem křesťana, nastává změna našeho charakteru. Je pro nás rozkoší a radostí nést svůj kříž a následovat Krista. S pomocí Ducha Svatého se vzdáte radovánek tohoto světa. Stále, s pomocí Ducha Svatého, budete chránit své myšlenky u Krista. S pomocí Boží milosti budete očišťovat svou duši poslušností pravdy, a když objevíte, že sedmý den je Ježíšův den odpočinku, a že Bůh jej posvětil a požehnal, potom s radostí a láskou ke Kristu budete následovat jeho šlépějí. (1. Kor 10;13, 1. Jan 3;1-9, 1. Jan 2;1-6, Řím 8;10, 1. Jan 5;2-3, 2. Kor 3;16, 1. Petr 1;22)
Když se Duch Svatý ujme života věřícího člověka, tak on/ona budou přirozeně rozhlašovat světlo pravdy s radostí. Ježíš je jejich zaměstnavatelem. On říká: „Běžte do celého světa a učte všechny národy...!“ Přijmete tuto nabídku?
V tomto letáku je naší snahou vyvýšit Krista jako Spasitele. A přitom budeme – v lásce – varovat proti „šelmě“ a „znamení šelmy“. Svět opravdu potřebuje varovné poselství a spasení, tak jak jej nalézáme v knize Zjevení, kap. 14., verších 1-12, a Zjevení kap, 18., verších 1-4. Svět čeká na to, aby uviděl zprávu o spasení z hříchu, jak se hlásá jasným tónem. Ježíš přišel na tento svět, aby zachránil lidi z jejich hříchu, ne v jejich hříších. Ježíš byl Jedno s Otcem. On byl Bohem. On byl Stvořitelem. Když Ježíš přišel, aby spasil lidskou rasu z hříchu, tak oděl svou božskou přirozenost lidskou přirozeností.
Pozor na Zákony o neděli a na „Znamení Šelmy“!
Po 4000 letech byl lidský rod degenerován fyzicky, mentálně a také morálně; přesto Kristus Vzal na sebe samého slabosti zdegenerovaného lidského rodu. Byl pokoušen ve všem tak jako my, ale hříchu se nedopustil. Aby mohl žít život bez hříchu, musel obdržet sílu a moc od Boha. Tak také my můžeme obdržet moc a sílu v každém pokušení, abychom mohli žít život bez hříchů. Právě jako větev musí být v neustálém spojení s kmenem, aby mohla žít a nést ovoce, tak my musíme být v neustálém spojení s Ježíšem, abychom nehřešili. Jestliže jsme zhřešili, tak se stala chyba na naší straně, ne na Ježíšově.31
Snažíme se vždycky hledat vůli Boží a naši mysl mít obrácenou k nebesům. Potom půjdeme od vítězství k vítězství v našem křesťanském životě. V posledním velkém sporu budou lidé, kteří zachovávají Boží zákon a mají víru Ježíšovu, a tito nedostanou znamení šelmy, ale – díky Boží milosti – obdrží pečeť Boží. 17+39
Mojí modlitbou je, abychom byli neustále připraveni. Potom, až se Ježíš Kristus, Spasitel tohoto světa vrátí se svými anděly, aby shromáždil svůj věrný lid, půjdeme s Ním do slavného nebeského domova, který On připravil pro ty, kdo ho milují a poslouchají. Doufáme, že se tam setkáme!